Nahoru pospolu na horu Loučovú...

Den Země prožili bobříci v modravých výškách hory Loučové

Stoupáme pospolu na horu Loučovú... Bobříci v oblacích

Ten májový pátek, kdy jsme se vydali pospolu nahoru na horu Loučovou, byl malován blankytem nebes, modravých hlaviček zběhovců, svítivou zelení bukového listí, narůžovělými květy šumavských jabloní a stříbrnou kůrou královny jedlí...

Stoupáme pospolu nahoru na horu

Zkoušeli jsme porozumět dávným poselstvím hory, která dala jméno naší obci. A toto nám Hora vyprávěla...

POSELSTVÍ HORY LOUČOVÉ

*Stoupejte pospolu nahoru, na horu Loučovú.

*Dala jsem jméno Vaší obci - za dávných časů vyráběli Vaši prapradědové z kmenů smolných borovic louče. Těmi se po staletí svítilo v horských chalupách.

*Jsem domovem všem výrům, rysům, srncům, liškám, jedlím, růžím a sosnám.

*Lidem přichystám každým rokem hrnečky borůvek, jahod, malin a brusinek; naplním košíky borovými šiškami i hřiby smrkovými.

*Mé dřevo praská v kamnech a můj stín Vás chrání v parném létu.

*Zjara si oblékám plášť z tisíců odstínů šťavnaté zeleně stromů, trav, květů, mechů a kapradin.

*Ukrývám kamenné věže, skalní hrady a jeskyně, také jedno malé moře kamenné, které se vlní a vzdouvá nad vodami stříbropěnné Vltavy.

Tisíc je odstínů májové zeleně Porozumět poselstvím... A rozumět řeči zvířat Horu máme rádi, jsme s ní kamarádi Když zakopnete o hada