Školní rok 2024/2025
Tak by se řeklo, že už Český Krumlov známe jako své zimní boty. Ale vždycky je to tam nové, zábavné, tvořivé a především - kouzelné!....
Třeba ten pán od kolotoče! Rozdává nám tatranky a hořické trubičky... Sazbu na jednu jízdu má pěkně "tučnou", ale nás, loučovické bobříky, nechává o Vánocích jezdit dosytosti a zcela zdarma! Trochu připomíná hodné dědečky od pana Vladimíra Renčína...
To pravé ladovské zimní počasí se nám tedy moc nedaří, ale když krumlovští konšelé nechají rozsvítit všechny medvědy, jeleny, sovy a sobíky, pak už jsme úplně spokojení...
Dále naše kroky vedou ke schodům kostela svatého Víta - letos jsou pěkně klouzavé. Sundáváme čepice, zklidňujeme tělo i duši a vstupujeme do vánočně vyzdobené kostelní lodi. Usedáme do lavic, hledáme Ježíška, Marii a všechny anděly. Nad hlavami nám visí velikánský adventní věnec se dvěma hořícími svíčkami. Zaujal nás také zlatý erb Schwarzenbergů, kde ve čtvrtém zlatém poli je krkavec klovající do hlavy poraženého Turka.
Před kostelem - pod dohledem všech urozených předků - vytahujeme z batůžků vepřové a kuřecí řízečky a dáváme si takový malý adventní svatovítský piknik...Po schodech hurá dolů do knihkupectví Expedice. Paní knihkupkyně nás s úsměvem - už nás dobře zná - pouští dolů, do dětského oddělení. Procházím se mezi kamarádkami knížkami, támhle děcka z Bullerbynu, támhle něco českých pohádek, také pan malíř Lada, Pipi Dlouhá Punčocha, Harry Potter od Bradavic, knížky paní Pospíšilové... Letošní výběr knížek je bohatý, přebohatý!
Ve čtvrt na jedenáct už bereme za kliku v atelieru našich kamarádek Konvalinek. Stáňa už má přichystanou hlínu červenici, ze které budeme tvořit vánoční vousaté skřítky. Na návštěvu k přátelům se sluší vzít nějaký dáreček od nás, od Vltavy. Jsou to větvičky královničky jedličky, nádherný dvojbarevný brambořík, skleněná mozaika na keramickou čajovou konvici a malou trojrozměrnou knížečku "Bobříci na ledu a na sněhu". Tu vytvořily šikovné ručičky našich děvčat.
Letos "plácáme" z hlíny červenice vánoční skřítky s vousy až po kolena. Pracujeme s nožíky, drátem, škrabadlem, špejlemi a především s pravou loučovickou fantazií. Skřítci se nám rodí a stárnou pod rukama zároveň - Vousáč, Šmudla, Sosňáček, Čárytužka a Hřímal, a další a další, jména si těžko zapamatovat. To bylo tvoření, vyprávění a legrace... A poslední radost nás čekala na krumlovském náměstí - stoletý kolotoč, turecký med, trdelník, cukrová vata, perníková srdce, čertovské klobásky, skleněné ozdobičky... Domů, do Loučovic se vracíme se horským autobusem přes Světlík, tady panuje pravá, nefalšovaná, sněhobílá šumavská zima...